Pandemia a Konkretia
Tokugawa | 13.08.2004 | Příběhy | Ohodnotit sen 0/0 |
Velmi zajímavý sen, ze kterého si pamatuji velmi málo...
Existují dvě reality: Pandemia a Konkretia. Pandemia je svět iluzí a snů a Konkretia je náš reálný svět. Až na různé podivné skutečnosti nemůžete jen tak rozeznat, ve které realitě se nacházíte.
Pololežel a poloseděl jsem na jakémsi hradním nádvoří u prašné cesty. Za mnou stály stánky, ve kterých se prodávala bezinková limonáda a opečené klobásy. Bylo léto, prostě pohoda.
Náhle se otevřela hradní (nebo klášterní?) brána a po cestě přicházel velký zástup dívek (jeptišek?). Měli od hlavy až k patě bílá roucha a nesly zapálenou svíci. Dívky procházely kolem mne. Až na jednu, která se přede mnou zastavila, vykasala si hábit a sedla mi na klín. Byl jsem zmaten a vyděšen. Zeptal jsem se jí, proč nepokračuje s ostatními. Odpověděla, že jejich cílem je vybrat si muže. A ona si vybrala mne. Nedá se proti tomu protestovat, dá se to jen akceptovat.
V ruce držela malou ampulku. Řekla, že ode mne potřebuje sperma na potomstvo. Podíval jsem se stranou na jakýsi předmět, který odložila vedle mne. Byl to stojan a v něm stálo podobných ampulek asi padesát. Vyděsil jsem se a dívku ze sebe setřásl. Utíkal jsem, ona mne sledovala s ampulkami v ruce. V ten okamžik mi došlo, že jsem v Pandemii, realitě iluzí a snů a že pokud se chci zachránit, tak se musím dostat k hradní bráně, která vede do Konkretie.
Podařilo se mi to. V okamžiku, kdy jsem procházel mezi realitami, spatřil jsem svou spolužačku ze základní školy Katku Ř., která mne míjela na opačnou stranu, z Konkretie do Pandemie. Uvědomil jsem si, že já jdu vlastně za ní a ona za mnou a že se mineme.
Najednou jsem byl v Konkretii. Stejné nádvoří, stejná cesta. Jen lidé tam nebyli žádní. Obrátil jsem se zpět do Pandemie, za Kateřinou. A opět jsme se minuli. Nebylo nám souzeno se sejít ve stejné realitě.
Teď mi dochází, že ta jeptiška měla Katčinu tvář...
Komentáře
Přidání komentáře...
